Café Louvre - kavárna, tradice, Praha

Krátký výlet do předválečného Louveru


Kavárna s názvem světoznámé galerie zde stála již před více než sto lety v roce 1902. Podnik navštěvovali Karel Čapek, Franz Kafka nebo v době své pražské profesury Albert Einstein.
Život kavárny byl násilně přerušen komunistickým pučem v roce 1948, kdy její vybavení létalo okny ven na Národní třídu.
Na kulturní kvas se obnovením podniku podařilo navázat po roce 1992, kdy zdevastované prostory prošly významnou rekonstrukcí.

Svůj stálý stůl zde míval český herec Eduard Vojan (1853-1920). Od roku 1913 u něho sedávali němečtí spisovatelé Otto Pick a Franz Werfel. Od roku 1902 se zde pravidelně scházel i německý filozofický kroužek, vyznávající učení Franze Brentana (1838-1917). Hlásili se k němu například experimentální psycholog Josef Eisenmeyer, soukromý docent Alfred Kastil, Oskar Kraus, učenec známý tím, že odmítl teorii relativity, a proslulý svou parafrází na Illiadu (vyšla pod názvem Meyriade); Berta Fantová, budoucí profesor estetiky Emil Utitz (1883-1956), Hugo Bergmann a několik významných studentů práv - Felix Weltsch, Max Brod a Franz Kafka.

Brod byl však na podzim 1905 ze spolku vyloučen a Kafka ze solidarity vystoupil také. To jim nicméně nezabránilo navštěvovat svou oblíbenou kavárnu i nadále. Jak vyplývá z jejich korespondence, strávili zde například „příjemné, milé chvíle“ 7. listopadu 1907 při četbě Legendárních moralit od Julese Laforgua. „Brodova“ skupina zde měla pronajatou separátní klubovní místnost.

Louvre byl pražskými spisovateli využíván také jako kancelář, o čemž svědčí mimo jiné Brodův dopis z května 1912, adresovaný vydavateli Axelu Junckerovi, dopisy Arneho Laurina, pozdějšího šéfredaktora Prager Presse, a Františka Langera, který psal na dopisní papír kavárny Louvre dramaturgu Františku Kohlovi.

Od přelomu 19. století začaly Louvre navštěvovat dámy z vyšších společenských vrstev a postupně jej učinily i oporou hnutí za emancipaci žen.

Podnik se později rozrostl o sklepní prostory budovy podobné labyrintu, ve kterých nyní mimo jiné sídlí jazzový klub. V lednu roku 1915 tam byl otevřen vinný sklípek Louvru, kterému se říkalo „Katakomby“. Zde byla i „plzeňská restaurace Grand“.

V letech 1911-1912 působil na pražské německé universitě Albert Einstein. Patřil k pravidelným hostům úterních večerů v salónu výše zmíněné paní Berty Fantové. V kavárně Louvre na Národní třídě sedával s Georgem Pickem a s Vladimírem Heinrichem, pozdějším profesorem astronomie na české universitě.

V roce 1911 byla kavárna Louvre poctěna třemi výborovými schůzemi Uměleckého sdružení Sursum. Mezi členy spolku můžeme číst jména jako Emil Pacovský, Josef Váchal, Jan Konůpek, Jan Zrzavý, E. Frynta, M. Alšová, R. Medek a další. Podle Emila Pacovského „Umění skupiny „SURSUM“ jest protichůdné všem realistním směrům uměleckým, obírajíc se jedině záležitostmi duchovními a kultickými.“ Razítko sdružení, jakož i legitimace členů ztvárnil technikou svého osobitého dřevoritu zakládající člen sdružení Josef Váchal.

15. února 1925 se v kavárně Louvre sešlo 38 spisovatelů na ustavující valné hromadě Československého centra PEN klubu. Jeho prvním předsedou byl Karel Čapek. Čestným hostem první penklubové večeře se stal prezident republiky T. G. Masaryk.

Další odkazy

Provozní doba

Pondělí - Pátek:08.00 - 23.30
Sobota - Neděle:09.00 - 23.30
24. 12.:09.00 - 17.00
25. 12.:09.00 - 23.30
26. 12.:09.00 - 23.30
31. 12.:09.00 - 23.30
1. 1.:10.00 - 23.30

Kontakt

Adresa:Národní 22, Praha 1, 110 00
Telefon:724 054 055, 224 930 949
E-mail:
Mapa:maps.google.com
Sítě:facebook, foursquare